Volterské love - stories

21. listopadu 2010 v 15:46 | els.a
Povídka na motivy Twilight, kterou jsem někdy před půl věčností napsala na web stmivani.eu



(Pohled Aleca)

"Čau ségra!" pozdravil jsem vesele svoji malou, sadistickou sestřičku Jane.
"Čau pitomče," odsekla. Moje dobrá nálada byla ta tam.
"Co sem ti zas udělal?" zeptal jsem se jí napůl otráveně, napůl naštvaně.
"Vůbec nic," odpověděla přehnaně sladce, usmála se na mě a poplácal mě po tváři jak malýho haranta.
"A že je to vidět," řekl jsem sarkasticky. Vrhla na mě zamračený pohled, když po tom tak toužíš a dala si ruce v bok.
"Štveš mě!" Hmm, já jsem si nevšiml. "Seš otravnej, jak pořád podlejzáš Arovi. Aro tohle, Aro támhle to - na svojí sestřičku už se ani nepod íváš a -" spustila ublíženě.
"Potřebuju ti něco říct." Odmlčel jsem se pro dramatický efekt a ona mírně překvapeně povytáhla obočí. "Sklapni." Vyslovil jsem to slovo pomalu, aby měl její mentální mozeček šanci to zpracovat.
Najednou začala dělat, jakoby se vůbec nic nestalo, a skoro zazpívala: "Máš jít za svou věčnou láskou!" Vrhl jsem na ní pohled máš horečku?! a čekal na vysvětlení.
"Aro," usmívala se na mě jako na blba. Zavrčel jsem na ni a ona se rozesmála a odcupitala pryč.
U Ara:
"Alecu! Už jsem si myslel, že nepřijdeš!" zvolal radostně ten pedofil. Ups! Radši jsem si strčil ruce do kapes pro případ, že by se rozhodl poctít mou mysl svou návštěvou. "Mám na tebe prosbičku, pokud ti to nevadí…?" Zajímalo by mě, co by dělal, kdybych mu řekl, že vadí. Ale radši bych to nepokoušel, takže jsem jen přikývl.
"Svolej všechny. Musím vám něco oznámit." Jeho hlas nabral kyselý podtón. Zase jsem jen přikývl a odešel. Jen pro jistotu jsem poprosil Felixe, aby došel pro Jane - jen kdyby se čirou náhodou rozhodla třeba utrhnout mi hlavu, nebo jinou část mého těla.

***

Když jsme se všichni (já s Jane každý na druhý konec místnosti) shromáždili v síni před jejich trůny z doby ukřižování Ježíška, Aro luskl prsty, abychom byli zticha.
"Mí drazí," začal. Pokračoval jako obvykle - bla, bla, bla.
"Musím vám říct jednu velmi důležitou věc. Já-já-já…" Může snad upír, a navíc Aro koktat?!
"Já jsem totiž eh... Gay."
Demetri se začal chechtat, šťouchnul do mě a do Felixe a ukázal na Marcuse a Caia. Zírali na Ara s otevřenou pusou (ale rozhodně nebyli jediní). Když se po chvíli vzpamatovali z toho šoku, snažili se nenápadně si odsunout svá křesla co nejdál od toho Arova. Ten nás tři, k jejich smůle a našemu štěstí, přestal vraždit pohledem a vrhl na ně ublíženecký pohled.
"Ale no tak, pánové." Caius se zvedl a pomalu a opatrně se k teploušovi přiblížil.
"Víš, Aro, my tě samozřejmě máme velmi rádi -" Aro se začal usmívat a položil mu ruku na rameno. Caius couvnul a rychle dodal: "Ale ne zas tak moc."

(Pohled Jane)
"Já jsem totiž ehm... Gay," oznámil nám Aro. No tak to je teda fajn. Fakt super. Úžasný. Já, já nemám slov! Začala jsem v duchu hysterčit a - stejně jako Caius a Marcus - jsem na něj koukala s otevřenou pusou a vyvalenýma očima. V tom se začal  Demetri chechtat, a já jsem se vzpamatovala z transu. Ale jeho úžasný smích přerušil hurónský řev Felixe a hýkání mého připitomnělého bratra.
"Ale no tak, pánové," urazil se Aro. Doufám, že kvůli těm třem - teda dvěma, Demetri se samozřejmě nepočítá... Sakra, holka, vzpamatuj se! Okřikla jsem se v duchu. Ale když on je tak hezkej...
Mé snění přerušil Caius, který dokráčel k šefíkovi a pokusil se o utěšovací projev.
"Víš, Aro, my tě samozřejmě máme velmi rádi - ale ne zas tak moc!" vyhrkl poplašeně a začal couvat, když mu Aro ve vděčném gestu položil ruku na rameno. Dosedl na svůj trůn a bezmocně zíral na Marcuse.
"Rozejděte se," zašeptal Marcus. Proboha, co tu chtěj dělat? Marcus je taky dobrej úchyl, a když vezmeme v potaz Caiusovu inteligenci, nejspíš těm dvěma nedá moc práce přemluvit ho, aby se přidal do spolku gayů. Všichni se vyhrnuli ze dveří. Většina z naší ošklivější části - Demetri se mezi ně samozřejmě nepočítá. Bože já budu asi první upírka, která začne slintat. Koukala jsem do blba, takže jsem si nevšimla křivé nožky mého bratříčka Aleca, který mi radši zmizel z očí, ještě než jsem vůbec začala padat. Musím uznat, že pud sebezáchovy mu funguje skvěle. Už jsem se 'těšila´ jak se břinknu do nosíku o podlahu, ale nestalo se. Přistála jsem rovnou do Demetriho náruče. Felix na něj bůhvíproč mrknul a odporoučel se.
"To je debil!" zamumlala jsem na adresu Aleca.
"Musím přiznat, že tohle nebyl jeho nápad," usmál se drze Demetri.
"A čí teda?"
"Můj."
"Proč si -" Nenechal mě domluvit.
"Chci se tě na něco zeptat. Teda jestli to nevadí," dodal ještě s úšklebkem, když uviděl můj výraz.
"Na co jako?" snažila jsem se vydržet alespoň pět minut naštvaná. Moc se mi to nedařilo.
"Nechceš se mnou třeba chodit?" Jak jako třeba? Jasně že jo! Ale...
"Snažíš se bejt vtipnej?" ...ani by mě nepřekvapilo, kdyby se někde za rohem mohli umlátit smíchy Alec s Felixem.
"Ne, nesnažim. Jenom jsem se zeptal. Jestli nechceš, tak fajn, já... to pochopim," odpověděl trochu sklesle. Jenom jsem se na něj mračila. Když usoudil, že nehodlám nic říct, zasmál se.
"Pořád mi nevěříš že tě miluju? Můžu to dokázat." Hmm, to by mi asi ani neva - přerušil moje myšlenky když mě políbil.
Nevadilo, vydechla jsem v duchu.
"Takže..?"
"Takže jo," oplatila jsem mu úsměv a... prošla kolem nás Heidi, - díky, všechna romantika je v háji - která se široce usmívala na zeď a evidentně vůbec nezaregistrovala naši přítomnost.  Ale někdo - nebo spíš všichni ostatní - by si nás nejspíš všimli, takže jsme popošli do jedné chodby a znova jsme se začali líbat. Vjela jsem mu rukou do vlasů, a on mě chytil kolem pasu, ale najednou jsme uslyšeli za dveřmi, které byly hned vedle nás někoho funět jako kdyby… a hned na to Alecovo vyjeknutí. Potom nastalo ticho. Najednou mi všechno docvaklo - proč měl asi Aro Aleca tak rád? Není jenom teplej, je navíc pedofil! Chudák bráška! Schovala jsem se za Demetriho, a neohroženě jsem vrazila dovnitř, ale všichni čtyři jsme zůstali stát jako opaření. U zdi stála Heidi a na ní těsně přilepený můj bratříček. Začala jsem se chechtat a on se ke mně hned připojil. Demetri mě chytil kolem pasu - nejspíš abych se neskácela k zemi - a já jeho ochotně taky.
"Vy dva?!" vykuckali jsme s Alecem současně. No jo, dvojčata. "Chudáku," vyrazili jsme ještě v záchvatu smíchu - já směrem k Heidi a to pako směrem k Demetrimu.
Alec se dal dohromady s Heidi, Jane s Dmetrim a Aro si užíval s Caiusem a Marcusem. A jestli ještě neumřeli (což není moc pravděpodobný), žijí si ve Volteře šťastně až do teď.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama